|
Velikonoce L.P.
2012
"Hledal jsem sám
sebe a nenalezl...
Hledal jsem Boha a
nenalezl...
Hledal jsem svého
bližního, poznal ho v člověku vedle sebe...
...a nalezl jsem
všechno..."
(dopis z gulagu)
Chvála zavlažování
Milí přátelé,
rád bych vás dnes pozdravil krátkým zamyšlením nad
našimi zamračenými
obličeji. Možná někoho z vás napadne, že jistý
smutek k postní době
patří a není třeba se o něj otírat zbytečnou
kritikou.
Určitě máte díl
pravdy.
Mně ovšem jde o zamračené obličeje většiny z
nás, mám na mysli
ty výrazy plné uzavřenosti a vyčerpání, které si
snadno prohlédnete
prakticky kdykoli v jakémkoli veřejném dopravním
prostředku.
Je to
široká paleta, která má ale společnou právě
podmračenost.
Proč? Proč
si o nás vykládají cizinci, že jsme uzavření a
nepřístupní
a jaksi
neveselí?
Je to prosté. Vypadáme tak. Proč tak vypadáme?
Mám
jednu teorii, na
kterou jsme přišli se ženou,
když jsme nad tímto
fenoménem nedávno
diskutovali. Je to zavlažováním.
Ne, nemám na mysli
pití piva, ve
kterém jsme přeborníci.
Myslím zavlažování našich
myslí a srdcí, tedy
vesměs potravu intelektuální a
případně i duchovní.
Čím zaléváme svou
mysl a svá srdce je skutečně zcela na nás,
nikdo nás
nenutí, informace
jsou dostupné, a na nás je, co si vybereme.
Neuvěřitelných 1,6 miliónů
z nás třeba využívá zatuchlou vláhu bulvárních
deníků.
Další miliony
jsou přitahovány skutečnými příběhy v magazínech a
internetových
portálech, televizních zprávách, ve všech případech
teče krev.
Tento
proud zálivky je tedy vesměs velmi toxický. Jeho
důsledky jsou
viditelné na tvářích konzumentů. Rozumíte mi, co
chci říci?
Pouštíme
si blízko k sobě nesmírné množství balastu, lží a
negativních
informací, které s našimi konkrétními životy mají
většinou pramalou
souvislost. Výraz naší tváře pak už jen odráží výraz
našich srdcí.
Zkažená zálivka přináší nakažlivě negativní výraz.
Zní to moc zjednodušeně? Je to zjednodušené, jasně,
dokonce možná
strašlivě zjednodušené, spousta čtenářů nebere
bulvár vážně,
ale
stejně s ním ztrácí čas, určitě má tahle teorie jen
dílčí platnost.
Ovšem i tak, zkusme využít vzácnou postní dobu k
zamyšlení nad vlastní
zálivkou, co v informačním super-věku sledujeme my,
co čteme, na co se
díváme, co posloucháme a proč? Až si to takto
projdeme a uděláme
pomyslnou informační inventuru, koukněme do zrcadla,
jak se tváříme?
Třeba mi dáte za pravdu, že jistá souvislost se nedá
přehlédnout.
Závěrem si dovolím doporučení velmi výživné a
minimálně úsměv plodící
zálivky - Karel Plíhal, Jako cool v plotě, výběr
básní.
Pokud byste
hledali poetickou, ale o poznání vážnější notu,
určitě vyzkoušejte
cokoli od Jana Skácela. Poezie se z našich
každodenností prakticky
vytratila, ve všech smyslech toho slova, proč ji tam
nepustit knížkou?
Při čtení v MHD si výraz zkontrolujte v odrazu na
skle.
Efekt při
nasazení doporučené zálivky určitě nepřehlédnete.
Ať vám život vzkvétá a na tváři dlí smích
+Zdenek Bohuslav
Zkušenost není to, co člověka
potká, ale to,
co člověk udělá s
tím, co ho potkalo."
A.Huxley
|
