"Náš život je jediným předmětem na tomto světě, který nemůžeme považovat za své soukromé vlastnictví, neboť jsme ničím nepřispěli k jeho vybudování. Byl nám jenom propůjčen s povinností odevzdat jej potomstvu rozmnožený a zdokonalený. Mají proto naši vrstevníci a ještě více naše potomstvo právo žádat vyúčtování z našeho života. Tato kniha má být takovým srdečným vyúčtováním."

Tomáš Baťa (v zápiscích ke své připravované knize)

Hudba víc než jen sled tónů?

Napadlo vás někdy, že hudba je víc než jen sled po sobě jdoucích více či méně harmonických tónů?  Schválně se zkuste na chvíli zamyslet. Nad čím přemýšlíte, když si na cestě z práce nebo ze školy pouštíte v empétrojce svoji oblíbenou písničku? Přenesete se na chvíli někam úplně jinam a často vám příjemná melodie dokáže na tváři vykouzlit upřímný úsměv. Jindy vám dodá kuráž nebo ve vás text písně vyvolá dojem, jako by vás autor už dlouho znal. Jako by vám mluvil z duše. Často zrcadlí naprosto věrně vaše každodenní trápení, starosti, nenaplněná očekávání, promarněné lásky…Můžete dokonce cítit pocit zadostiučinění, když za vás někdo dokáže do éteru vykřičet všechny nahromaděné emoce. Hudba rozhodně není jen kulisa, která vyplňuje ticho v kanceláři nebo maskuje rozpaky když si lidé nemají o čem povídat.

Tóny dokážou vyjádřit věci, na které už možná někdy slova nestačí. Vyvolávají v nás emoce, dokážou s námi manipulovat, uklidnit nás nebo naopak vyburcovat k činu. Hudba dokáže mnoho. Co je však podle mě nejdůležitější, dokáže dát naději.

Nezapomínejme na to a zkusme toho někdy vědomě využít. Dokonce si myslím, že hudební nadání je velmi cenný dar a že v hudbě je ukryto něco, co nás přesahuje. Je to velmi mocný nástroj, který se dá využít různými způsoby.

Když si doma dělám obvyklý šálek instantního kafe, často přemýšlím nad tím, jak se asi taková instantní káva vyrábí. Nikdy mě nic kloudného nenapadne, a tak se vždy rozhodnu, že si to hned, jakmile dopiju, zjistím. Mezitím mě ale myšlenky nad šálkem kávy zavedou vždy úplně jinam a ve chvíli, kdy odkládám hrnek do dřezu už vůbec o záhadě instantní kávy nevím. Asi taky proto, že nad podobnou věcí dokáže člověk přemýšlet jen nepatrnou chvíli, kdy je s ní v bezprostředním kontaktu a ještě musí mít navíc přemýšlivou náladu. V 99% času je instantní kafe naprosto přirozenou věcí, která se dá koupit v každém krámě a není na ní nic zajímavého. Schválně, kolik z vás ví, jak se vyrábí? Všechno se musí přeci nějak vyrobit, my jen nejsme zvyklí zjišťovat a ptát se jak se to děje, protože to po nás nikdo nechce...

Samotné pěstování zrnkové kávy s následnou sklizní a zpracováním je dlouhodobý a náročný proces. Sklizená káva se vypere, usuší a vyloupe, po vytřídění se pak mísí a praží a na závěr ještě obvykle mele. Tímto procesem prochází i instantní káva, další zpracování ovšem navazuje. Instantní káva se tedy vyrábí z pražené mleté kávy, která se uvaří a odpařením vody (vysušením) se vyrobí kávový extrakt. Toho je dosaženo dvěma metodami, metodou sušení rozprašováním (sprejováním) nebo sušení mražením. U obou technologií jde především o to, jak maximálně zachovat aroma.

Sušení sprejováním

Během sušení je kávový koncentrát společně s horkým vzduchem vstřikován do vysoké věže. Díky vháněnému horkému vzduchu se voda vypaří a na dno věže pak dopadne pouze sušený kávový extrakt (prášek). Tato technologie má své nesporné výhody v rychlosti a jednoduchosti, rovněž se snižují náklady na výrobu kávy. Pozitivní je také lepší rozpustnost i vzhled kávy.

Sušení mražením

Při této technologii se kávový koncentrát zmrazí na teploty kolem -40°C. To způsobí, že částečky vody v koncentrátu zkrystalizují. S využitím sublimace je led následně extrahován ze zmražených granulí a vzniká káva typického krystalkovitého tvaru. Metoda zmražení je náročnější na energii, a tím i nákladnější. Odměnou spotřebiteli je však zachování tolik ceněného aroma.