Osobní stránky Antonína Jelínka

"Pokud nikdy nezkusím projít dveřmi, které jsou přede mnou, budu navždy jen
přerovnávat nábytek ve svém pokoji". (volně Fulghum)

Na těchto svých osobních stránkách bych chtěl psát různé úvahy o věcech, nad kterými někdy přemýšlím. Často jsou to věci, které se alespoň trochu dotýkají víry, někdy více někdy méně. A protože si myslím a jsem dokonce přesvědčen, že alespoň nad některými z těchto věcí nepřemýšlím sám, chtěl bych se o tyto své úvahy podělit s ostatními. Smyslem by mělo být utřídění vlastních myšlenek, snaha odpovědět jiným na některé otázky a v neposlední řadě konfrontovat své názory s ostatními.

Koukám se tak na mraky,
jak pořád nebem plují.
Říkám si, proč na chvilku,
v klidu nepostojí.

Jenom na pár okamžiků
a abych nebyl ras,
pouze na několik vteřin
ignorovat čas.

Popřemýšlet, rozhlédnout se, otočit se vzad.
Radovat se z maličkostí, sám sobě se smát.

V pohodě a beze shonu
splývat v moři modře.
Nepospíchat, plahočit se
v nekonečné šňůře.

V šňůře nikde nekončící,
která nikam nevede.
Obletět sic zeměkouli,
ale skončit zase zde.

Po té stejné rovnoběžce,
nikdy z trasy neuhnout.
Bez stálého větru v zádech
bylo by hold těžko plout.

Možná, že už napadlo je,
když míjely Greenwich dole,
po tom nultém poledníku,
zdrhnout na jih ku rovníku.

Však záhy fantazii smělé,
poutáhly otěže.
Ještě vánek saharský by
pocuchal jim kadeře.

Co když by je ta tma tmoucí
nebo měsíc zlostně žhnoucí,
pod svým hrozným ostřím meče,
donutily pobýt v kleče?!